Vondrův tunel v letectvu

Velký Vondrův tunel v letectvu: Armáda chce měnit ruské vrtulníky za americké

Přímo obří tunel na daňové poplatníky v současnosti připravuje stávající management ministerstva obrany chystající se provést výměnu 32 vrtulníků ruské provenience za 16 tzv. olétaných malých amerických vrtulníků.

Je to opravdu nápad, který by opět mohl vejít do dějin po Kalouskově „výhodné“ výměně stíhacích letounů MIG 29 za polské vrtulníky W-3A Sokol, tedy nápad, kdy 8 vrtulníků Mi 8/17 střední kategorie s přepravní schopností 4 tuny nákladu nebo 30-ti osob a 24 bojových vrtulníků Mi 24/35 s přepravní kapacitou 10-ti osob včetně výzbroje „vyměníme“ za 16 spojovacích vrtulníčků s přepravní kapacitou 6-ti osob, u nichž lze užívat jen lehčí výzbroj, pak ale bohužel pouze bez přepravovaných osob.

Vrtulníček MH-6 je jednomotorový spojovací vrtulník, který má počátek v typu OH-6, který vznikl v období Vietnamské války, kdy sloužil jako lehký spojovací a pozorovací vrtulník s dodatečnou výzbrojí. Je to jednomotorový vrtulník, který je ještě v současnosti používán u speciálních jednotek, kde je využíván zejména pro svůj tichý provoz. V Evropě není v ozbrojených silách využíván vůbec a to i pro svou jednomotorovou koncepci a dnes již značnou zastaralost. V americké armádě byl již prakticky nahrazen typem OH-58.

Jeho zavedení do naší armády je slušně řečeno naprosto nesmyslné a vyvolá jenom další enormní finanční náklady. Připusťme, že by naše armáda mohla pár kvalitních spojovacích vrtulníků používat – dnes pro tyto účely využívá polské vrtulníky W3A Sokol, získané výše uvedenou „ geniální“ výměnou 10-ti stíhaček MiG 29 za devět vrtulníků W-3A, ale uvažovaný počet pořízení 16-ti kusů vrtulníků MH-6 je naprostý nesmysl. I kdybychom je dostali zdarma, byl by to danajský dar. Naše armáda, která dnes už nemá ani prostředky na zaplacení těch pár pěšáků, kteří jí po provedených reorganizacích zbyli, by musela nově pořídit pro zajištění provozu těchto vrtulníků prakticky úplně vše, počínaje šroubováky, náhradní díly, speciální přístroje, výzbroj, nákupem olejů pokračuje, přes náročné školení všech techniků a pilotů a rovněž zajištění oprav těchto strojů v Americe. Jaká to bude nezměrná výhoda oproti současnému stavu pro naše daňové poplatníky, když dnešní vrtulníky si opravujeme sami v leteckých opravnách v Malešicích. Jak říkají některé zlé jazyky, je přece potřeba vytvořit důvod, aby bylo možno tyto opravny včetně jejich lukrativních pozemků „výhodně“ prodat, když v nich už nebude co opravovat.

Provoz těchto vrtulníků bude mít i problém legislativní, protože nad velkými obydlenými oblastmi je provoz jednomotorových vrtulníků zákonem omezen. Čistě z hlediska porovnání technických parametrů a výkonů, stručně řečeno, je to úplně o několik kategorií jinde, bohužel v neprospěch amerického vrtulníku. Snad jediná výhoda je jeho lepší přístrojové vybavení – mluvou automobilisty – mají lepší tachometr a rádio. Tato věc ale opravdu nikdy nemůže být zásadním důvodem k realizaci takové akce.

Myšlenka záměny vrtulníků manažery MO pak dále vyniká i vzhledem k nové informaci o čerstvé nabídce ministerského předsedy Nečase prezidentu USA Obamovi na zabezpečení výcviku amerických pilotů a dalších pilotů členských států NATO na vrtulnících Mi 8 a 17, které oni sami považují za nejlepší vrtulníky na světě ve své třídě, ve výcvikovém středisku (center of excellence) pro piloty vrtulníků NATO v ČR. Tak to opět v naší vládě vypadá, že pravá ruka neví, co dělá ta levá…………